Dear Diary // Part. 36

11. srpna 2015 v 2:43 | Meekyong




Pomalu zavře své oči a pohne se proti Kaiovým rtům nehledě na to, že se mu do plic nedostavuje dostatek kyslíku. Kaiovo chování jej překvapilo, ale teď, když jej líbá, chce si to užít, jelikož neví, zda to Kai myslí vážně nebo ne.

Hnědovlásek prsty pevněji sevře okraj kuchyňské linky a více se natiskne na Sehunovo tělo. Ten dlaněmi začne přejíždět po jeho zádech, přičemž do nich sem tam lehce zaryje nehty.

Kai nakloní hlavu na stranu a pootevře rty, aby mohl jazykem přejet po těch blonďákových. Druhý ani na okamžik neváhá a umožní mu prozkoumat jeho ústa celá. Rukama mezitím zavadí o lem chlapcova trika a váhavě jej prsty začne žmoulat. Kai to ucítí, ovšem dál se věnuje Sehunovým rtům. Zatím nemá důvod přestávat.

Mladší na okamžik otevře oči, aby se mohl podívat, zda ty Kaiovi jsou zavřené. Usměje se do polibku, když zjistí, že ano. Nějak mu to dodalo na odvaze, proto oči opět zavře a prsty konečně vklouzne pod Kaiovo oblečení, načež začne bříšky prstů přejíždět po jeho horké kůži na zádech.

To už ale Kaiovi způsobí třes těla, když mu po něm přejede nepříjemný mrazík. Otevře oči, dlaně zapře do chlapcových ramen a odtrhne se od jeho rtů. Sehun svěsí ruce podél svého těla a zmateně se na něho podívá. Už si začínal myslet, že...

"P-promiň, ale tohle nejde," zakroutí hlavou a udělá krok vzad, přičemž mu věnuje jeden omluvný pohled.

"J-jo, chápu," odkašle si Sehun a odvrátí obličej, "tak si dáme ty vajíčka?" navrhne již s úsměvem, ke kterému se ale musí nutit. Faktem je, že ve chvílích, jako je tato, vždy mezi lidmi nastane obrovské trapné ticho. A tomu chce Sehun zabránit, ovšem neví, jak dobrý v tom bude. Přeci jen - on je tady ten, který je opět na mrtvici.

"Hm," kývne Kai a vytáhne ze skřínky dva talíře. Na každý z nich dá stejné množství jídla a pak se mlčky přesune k jídelnímu stolu, přičemž se stále nenápadně ujišťuje, že jde Sehun za ním.

Položí talíře naproti sobě a usedne na jednu z židlí. Sehun se dlouho nezdržuje a také se posadí.

"Takže," promluví mladší, "kam že jsi to chtěl jít?"

Kai chvíli mlčí a v ústech dlouho převaluje sousto jídla. Poté několikrát zamrká, vzhlédne k Sehunovi a povzdechne si, "to se mě ani nezeptáš, proč jsem tě políbil?"

Druhému zaskočí, a tak se rychle natáhne pro sklenici s vodou, ze které hbitě upije a pak ji znovu odloží.

"V pohodě?" vyhrkne starostlivě Kai.

"J-jo," hlesne a sklopí hlavu.

"Takže?" hnědovlásek se snaží navázat na svou otázku, kterou mu před pár okamžiky položil. Je to zvláštní, ale svým způsobem se cítí provinile, že Sehuna tak nějak odmítl, ale na druhou stranu jej mnohem víc tíží to, že se teď tváří, že se nic nestalo.

"Nezeptám se tě," odpoví tiše Sehun.

"Takže to prostě necháš jenom tak?" zamračí se druhý.

"Jo,"

"Ale...proč?"

"Řekl jsi, ať na tebe počkám," zvedne svůj pohled a zadívá se hnědovláskovi do očí, "takže to prostě udělám,"

"A tobě to nevadí?"

"Říkal jsi, že už to nebude trvat dlouho, ne? Tak proč by mě to mělo vadit," vydechne a nabodne na vidličku další sousto, které se pak v mžiku ztratí v jeho ústech.

Kai jej chvíli sleduje a přemýšlí nad celou touto situací. Chce Sehuna. Chce ho líbat, chce se ho dotýkat. Chce víc, ale není si jistý, jestli to není jen chvilkové poblouznění, protože kdyby bylo, Sehuna by to zranilo, a to on rozhodně nechce. Ale zároveň si není jistý, zda může mluvit o lásce. Přijde mu to všechno hrozně uspěchané, nehledě na to, že se spolu znají již půlku života. Kdy se do něho Sehun vůbec zamiloval? Bylo to hned od začátku, nebo až časem? Dříve si toho totiž nikdy nevšiml. Ovšem pokud to tak bylo, nedokáže si představit, jaké to pro Sehuna muselo být, když Kai v jednom kuse koukal po holkách a chodil s nima ven. Je pravda, že s nimi nikdy dál nezašel. Sem tam políbení, ale postel nikdy. Nechtěl.

"Do kina,"

"He?" nadzvedne Sehun zmateně obočí.

"Ptal ses, kam jsem chtěl jít," připomene mu Kai a Sehun chápavě přikývne.

"Tak fajn," řekne, avšak v jeho hlase je znát jisté zklamání, což Kaiovi samozřejmě neunikne.

"Copak?" usměje se hravě Kai, "nelíbí?"

Světlovlásek se udiví nad náhlou změnou v jeho chování, ovšem pak nad tím jen pomyslně pokrčí rameny. Když chce Kai hrát tuhle hru, nemá důvod mu v tom bránit.

"Upřímně?" nadzvedne jedno obočí a Kai přikývne, "no nelíbí," našpulí rty, odloží příbor a zády se zapře do židle, přičemž si založí ruce na hrudi.

"Víš, co by dali jiní za to, aby s nima šel člověk, se kterým chtěj chodit, do kina?" ušklíbne se Kai a též ustane v jídle.

"Mezi ty ale já nepatřím," nakloní hlavu na stranu.

"A co bys teda chtěl?" lokty se opře o stůl a podepře si bradu, zatímco stále upřeně hledí na chlapce před ním.

"Hmm," blonďák se zamyslí, "věděl bych o jedný věci,"

Kai zalapá po dechu, modlíc se, aby to nebyla TA věc.

"A o jaký?" na sucho polkne, oči nespouštějíc z mladšího. Ten jej ale překvapí tím, když se místo odpovědi postaví, obejde stůl a zastaví se přímo vedle Kaie.

"Však ty víš," usměje se a opře se zády o hranu stolu. Hnědovlásek se zatajeným dechem přemýšlí, co říct nebo udělat. Právě teď má takovou chuť dát Sehunovi to, co chce, ale jak říkal předtím - co když je to jenom teď? Co když to zítra bude jinak? Nechce mu ublížit.

"Ale tohle..." odmlčí se a zatěká pohledem po stole.

"Říkal jsem, že počkám," řekne, na rtech stále posazený úsměv, "takže prostě řekni jo nebo ne,"

Kai si jazykem přejede po suchých rtech, pohled zabodnutý ve stole. Jo, Sehun má pravdu. Zkrátka jo nebo ne.

Aniž by se na mladšího podíval, najde jeho ruku a pevně ji stiskne, načež po ní párkrát přejede palcem, "když řeknu jo..." vzhlédne k němu, "chci, abys věděl, že to ještě neznamená, že už si jsem ve všem jistej, dobře?"

"S tím počítám," kývne Sehun hlavou a otočí se ke Kaiovi čelem, ovšem než stihne říct něco dalšího, je chlapcem stažen k jeho tváři, kde se již automaticky natiskne na jeho rty. Srdce mu poskočí radostí, ale nedá to nijak najevo, přeci jenom si chce udržet jistou masku. Pořád si totiž myslí, že to Kai nemyslí vážně a nakonec ho odstrčí, a tak nechce mu podlehnout. Ještě ne.

Jenže to je neskutečně těžké, skoro nadlidský úkol. Teď se mu nejspíš dostává něčeho, v co nikdy ani nedoufal. Kašle na to, prostě si to bude užívat, tak dlouho, jak mu to bude Kai dovolovat. Stejně doteď nedělal nic jiného.

Kai v sobě ucítí neskutečnou touhu po druhém mladíkovi, a i když byl ze začátku trochu vyděšený, že by se zrovna TOHLE mělo stát, teď neprahl po ničem jiném.

Vstane ze židle, ale polibek nepřeruší, nýbrž ho ještě více prohloubí. Cítí jak se Sehunovo tělo chvěje stejně tak velkou touhou jako jeho samé. Na nic nečeká, přišpendlí Sehuna k nejbližší zdi a hned na to svýma rukama zajede pod jeho triko, svými konečky prstů škádlí horkou kůži na jeho bocích, zatímco se jazykem dobývá do jeho úst.

Sehun nejdřív lehce vyjekne, jak nečeká, že ho Kai takhle rychle uzemní, ale nehodlá si stěžovat. Jeho tělo se začne třást mnohem víc, když cítí chlad stěny na jeho zádech a žhavost Kaiových doteků prstů, navíc pomalu, ale jistě cítí, že mu dělají problém jeho, až příliš těsné, kalhoty.

Kai mu ovšem také nepomáhá, když se vlastním tělem natiskne na to jeho a otře se svou vystouplou boulí o tu blonďákovu. Sehun nedokáže déle vzdorovat a nechá uniknout sten připomínající Kaiovo jméno. Ten se jen do polibku ušklíbne a využije svoji šanci prozkoumat Sehunova ústa znovu, jako tomu už dnes jednou bylo. Chce ho. Šíleně moc. A vezme si ho.

Mladšímu se do tváří hrne čím dál tím víc krve, když Kai záměrně otírá svůj rozkrok o ten jeho. Sehun má pocit, že se zblázní, je to na něj příliš intenzivní a pomalu se do jeho mysli vkrádá nejistota. Tohle už asi jen tak neskončí a on je odhodlán dát Kaiovi vše, o co si řekne, ale nervozita začíná lomcovat jeho tělem též. Přeci jen - bude to jeho poprvé.
Aniž by věděl, jaké myšlenky se právě Sehunovi honí v hlavě, Kai pokračuje ve zkoumání blonďákova těla. Jazykem zajíždí do každé skulinky a ruce se přesunuly na Sehunovy ruce. Jedním rychlým pohybem stáhne rukávy z jeho ramen a odtáhne se od těch dokonalých rtů, aby se těmi svými mohl ihned přisát na jeho perleťovou kůži. Líbá každý odhalený kousíček holé kůže a lehce zarývá nehty do jeho paží. Sehun se nebrání vzdechům, pevně k sobě stiskne oční víčka a plně si vychutnává horkost hnědovláskových rtů na jeho krku a rameni. Kai uždibuje jemně z jeho kůže a užívá si ty sladké zvuky, které se linou z mladších rtů. Sám cítí, že si takhle dlouho hrát nevydrží a proto podebere Sehuna pod stehny a omotá si jeho nohy kolem pasu, těsně tlačící jejich problémy k sobě. Sehunovi dojde, o co se pokouší, a obmotá ruce kolem jeho krku, aby nespadl. Tvář schová do krku chlapce, který jej právě odnáší směrem do ložnice. Stydí se a nechce, aby ho takhle viděl.

Kai nepřemýšlel moc dlouho nad tím, které místo je nejpohodlnější pro to, co se zrovna chystají dělat. Původně měl zamířeno k sobě do pokoje, ale na jeho postel by se nevešli, a proto se rozhodl vybrat ložnici svých rodičů, kde je postel mnohem prostornější. Nohou strčí do dveří a několika kroky přejde k oné posteli a Sehuna na ní povalí. Zadívá se do jeho poněkud vyděšených očí.

"Bojíš se?"zašeptá těsně u jeho rtů.

Sehun prozkoumá očima místnost a nervózně polkne, "vždyť to je ložnice tvých rodičů,"

"Jo, mnohem lepší místo než se hnížbit u mě, nemyslíš?" usměje se tím svým typickým stylem a snaží se ještě chvíli vydržet a nevrhnout se na blonďáka pod ním. Nechce mu ublížit, půjde na to pomalu.

Sehun sebou trochu ošije při představě, že se k tomu vážně schyluje. Pořád se ho drží ta nervozita, ale on ví - nebo alespoň doufá - , že Kaiovi věřit může. A i kdyby. Miluje ho a udělá to, i kdyby toho měl později litovat.

Zadívá se mu do očí a znovu polkne. Ví, že už to dlouho nevydrží. Ta touha je přímo spalující.

"Vem si mě už prosím," zašeptá naléhavě a schová svoje studem rudé tváře v ohbí Kaiova krku. Kai zalapá po dechu, tohle nečekal. Všechno uvnitř něj vzplálo ještě větším plamenem a on věděl, že se přestává kontrolovat.

Chytí Sehunova zápěstí a přitlačí je k posteli, zatímco rty se přisaje k jeho krku, vsaje jeho kůži a lehce ji žužlá, poté přitvrdí a skousne i rty. Po chvilce se odtáhne a přes rty mu přelétne úsměv.

"Teď tě mám označenýho," zašeptá do jeho ucha a lehce skousne lalůček. Sehunovi přejede po páteři příjemný mrazík. Kai odhalil jeho citlivý bod. Naléhavě se znovu otře o Kaiův rozkrok a skousne si svůj spodní ret. Hnědovlásek to gesto pochopí rychle a velice rád poslechne, protože sám už chce víc.

Stáhne si své triko přes hlavu a to samé udělá i Sehunovi. Rukama se rozjede po bělavé kůži a prsty promne naběhlé bradavky, za což si opět vyslouží Sehunovi vzdechy slasti a touhy. Rozepne mu pásek u kalhot a na to se rychle vypořádá i s knoflíkem a zipem. V následující chvilce Sehunovy kalhoty leží na zemi a Kai se sklání nad jeho klínem. Zahákne prsty za lem boxerek a jedním rychlým pohybem je stáhne až k blonďákovým kotníkům. Sehun se kousne do ruky a ponechá zavřené oči. Nechce vidět Kaiův výraz. Cítí se strašně podivně. Leží tu zcela nahý, jeho penis stojí v pozoru a on se celou dobu červená a nemůže přestat. Pořád přemýšlí jestli je ještě čas říct ne, ale on ví, že to chtějí oba a i když má pochyby, nechce přestat.

V mžiku jsou jeho myšlenky přerušeny, když se okolo jeho erekce obepnou hnědovláskovy horké rty. Zasténá hlasitěji než předtím a rukou nevědomky zajede Kaiovi do vlasů. Ten pohybuje svojí hlavou nahoru a dolu v pomalém tempu a jazyk obtáčí kolem jeho délky. Rukou si ho pomáhá držet a jeho pohled je zabodnutý ve výrazu jeho milence, kterému dopřává slast. Tuší, že je to Sehunovo poprvé a proto ví, že toho moc nevydrží, tak ještě párkrát přirazí hlavu k jeho klínu a saje jeho špičku. Sehun se nebrání táhlým stenům a vzdechům, nemůže je kontrolovat a proto sebou nechá ovládat.

Kai sám ví, že dlouho neodolá, a proto ze sebe rychle shodí kalhoty i své spodní prádlo, chytí Sehunovu ruku a obtočí jeho prsty okolo své erekce. To blonďák pochopí rychle a začne v dlouhých tazích zpracovávat jeho chloubu. Kai se dívá do Sehunových očí, které jsou zastřené touhou a je si jistý, že to samé může vidět on v jeho vlastních očích. Zauvažuje. Nechce mu ublížit, a proto by se neměl pokoušet proniknout dovnitř jen tak na sucho. Prolétne očima postel a noční stolky jeho rodičů, nahne se přes Sehuna a zajede rukou pod polštáře, chvíli hledá a nakonec se usměje, když nahmatá lahvičku s lubrikantem. Doufal, že tu něco takového bude.

Odtáhne se a posune si Hunnieho výš na postel, položí jej na polštáře a jedním mu podloží zadeček, aby měl lepší přístup. Vymáčkne si trochu gelu na prsty a zamíří s nimi k jeho vstupu.

"Uvolni se," zašeptá a opět přisaje své rty k těm Sehunovým. Blonďák se nadechne a snaží se dělat právě to, co mu Kai říká. Je neskutečně nervózní. Ošije sebou, když ucítí studené prsty, které jemně přejíždějí po jeho vstupu a pak skousne Kaiův ret, když prsty zatlačí a pomalu vsune první článek prstu dovnitř. Ten pocit je nepopsatelný a Sehun cítí, že chce mnohem víc. Rukama bloudí po hnědovláskových zádech a nechává skrz polibek unikat něžné vzdechy. Kai se snaží si svého milence připravit co nejpomaleji a nejpříjemněji. Ve spáncích i erekci mu tepe bolestí a před očima se mu černá už jen z toho, jak ten těsný prostor obepíná jeho prst. Něžně jím pohybuje dovnitř a ven, až nakonec se odhodlá přidat druhý prst, a když zjišťuje, že Sehun dokonce sám proti nim přiráží, je si jist, že už to dlouho trvat nebude. Roztahuje ho a zkoumá každé zákoutí, když tu se najednou tělo pod ním napne a Sehun vykřikne slastí skrz polibek. Našel ten malý uzlíček nervů, který hledal. Ještě chvilku se o něj jakoby nevědomky otírá a loudí tak víc stenů ze Sehunova hrdla.

"Jdu na to" vydá ze sebe přiškrceně a vytáhne své prsty ven, vmísí se mezi jeho nohy a potře svůj naběhlý penis gelem, aby to šlo lépe. Sehun je tak mimo, že mu ani neodpovídá a jen zhluboka a zběsile dýchá.

Kai chvilku tře svoji špičku o vstup, až nakonec přitlačí a díky dobré přípravě špička lehce vklouzne dovnitř. Sehun ze sebe opět vydá táhlý sten a sevře v pěstích prostěradlo. Bolí ho to, ale nedá nic najevo. Chce to. Touží po uvolnění. Chce aby to byl Kai.

Hnědovlásek se kouše do rtu a pak nechá uniknout pár tichých vzdechů. Jeho sebekontrola je na nejvyšší úrovni, má co dělat, aby nezačal rychle přirážet. Ten úzký prostor ho dohání k šílenství, ale nechce mu ublížit. Nedokáže mu ublížit.

Pomalu, velice pomalu zasouvá celou svoji délku hlouběji, dokud v něm není úplně celý. Chvíli čeká, nechává Sehunovi si zvyknout.

"Ahh.. Kai...," hlesne Sehun, jako povolení. To Kaiovi stačí a pomalu začne přirážet do toho hříšného těla pod sebou. S každým přírazem pomalu intenzivní a nutí Sehuna vzdychat a sténat jeho jméno. Je to tak dokonale sladký pocit a příjemně ho hřeje u srdce. Je jenom JEHO a nikomu ho nedá. Ví to, moc dobře to ví.

Jeho přírazy zrychlují a steny jsou hlasitější, drží jej za boky a lehce zatíná nehty do blonďákovy kůže.

Sehun se nachází někde mezi nebem a zemí, ten pocit byl nový a dokonalý. Cítí ho hluboko uvnitř a s každým přírazem se otírá o ten uzlíček nervů, který mu dopřává čistou slast. Jeho poprvé a navíc s někým, koho miluje. Víc si snad přát ani nemůže.

Kai své přírazy zrychluje a zintenzivní, rukou sjede k Sehunově erekci a začne ji zpracovávat v rytmu přírazů. Cítí, že vrchol je už blízko. Pokojem se nesou výkřiky slasti a přicházejícího uspokojení.

Sehun se propadá do temnoty, výkřiky utichají a v hlavě mu vybuchuje ohňostroj. Dosáhl orgasmu.

"Se...Sehune! Já-!" vykřikne Kai, jakmile ucítí, že mu moc nezbývá. Ovšem nepřestává třít Sehunův penis, a když ucítí, že mladík pod ním již svého vrcholu dosáhne taky, je nemožné vydržet to stáhnutí svalů okolo jeho penisu a s posledním přírazem vyvrcholí hluboko uvnitř blonďáčkova těla.

Zadýchaně se na něho málem svalí, ovšem na poslední chvíli se dlaněmi zapře vedle jeho ramen o matraci a udrží se nad ním. Zadívá se na Sehuna a musí se usmát. Má zavřené oči a hlavu odvrácenou na stranu, přičemž též zhluboka dýchá. Kai přemístí svou váhu na jednu ruku a tou druhou se dotkne chlapcovy tváře. Přinutí jej se na něho podívat, načež mu prsty odhrne prameny vlásků, které má potem přilepené na čele.

"Tak co? Pořád si stojíš za tím, že je to lepší než kino?" nakloní hlavu na stranu, zatímco se nepřestává usmívat.

"Seš snad jinýho názoru?" uchechtne se mladší a podepře se lokty, aby se mohl natáhnout a přitisknout se ke Kaiovým rtům. Poté mu ruce obmotá kolem krku a aniž by se od něho odtrhnul, jej stáhne sebou zpět na matraci.

Hnědovlásek zalapá po dechu, ale nijak neodporuje. Je mu teď až příliš skvěle na to, aby Sehuna zastavoval. Ano, ve svých citech si pořád není jistý, ale v čem si jistý je, je to, že to, co se tady dneska stalo, se bude určitě opakovat. Ne dnes a třeba ani zítra, ale jednou určitě. A Kai na to sám dohlédne.

Sehun se po chvíli sám od jeho rtů odtrhne, aby se mohl konečně pořádně nadechnout. Starší se mezitím přemístí vedle něho a vtáhne si jej do náručí. Pevně ho k sobě přitiskne a prsty mu začne jemně proplouvat v jeho vlasech.

Blonďák si položí hlavu na Kaiův hrudník a zaposlouchá se do již uklidněného tlukotu jeho srdce. Zavře oči a druhou ruku mu přehodí přes pas. Takhle je mu přímo nebesky.

"Neříkej, že budeš zrovna teď spát," zasměje se tiše Kai a prsty druhé ruky jej chytí za bradu a zvedne jeho tvář k sobě.

"Nechci spát. Jenom si to chci pořádně užít," zamumlá a nechává oči dále zavřené. Kai se usměje a vtiskne mu polibek na čelo.

"Myslíš, že už k tomu jindy nebudeš mít šanci?"

"Přesně tak," vydechne Sehun a zavrtá hlavu do ohbí Kaiova krku.

"Tak na to zapomeň,"

"Hm?" zamračí se mladší.

"Tohle nebylo naposledy,"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama