MINE // 3. část

11. srpna 2015 v 0:02 | HyuniiLee




"JaeJoongu, nepokoušej se mi hrabat v myšlenkách. Cítím to, že mě opět sleduješ," zamumlal nespokojeně Yunho do prázdné místnosti a tím pozastavil svoji četbu knihy.

Začíná mě tím docela štvát. Měl bych něco vymyslet. Pozná už, kdy nahlížím, a kdy ne. Jen počkej Yunho já tě dostanu. Zjistím, kdo se to navrtal do tvé mysli. Z plesu jsi se vrátil ve velice dobré náladě, někdo nebo něco na tobě zanechalo velice zářivou a pozitivní stopu. To dokáže jen nějaké velice nevinné stvoření. Něco, co si ještě neprošlo žádným hříchem. S tím se jen tak nevyrovnám. Musím tě toho zbavit. Jung Yunho ty patříš temnotě. Patříš mě!

JaeJoong seděl na studené zemi a nepřestával vymýšlet nové a nové způsoby, jak se dostat svému vězniteli do mysli. Vůbec se mu nelíbila myšlenka na to, že Yunho potkal bytost světla. Cítil to z něj a neskutečně ho to znervózňovalo. Bytosti světla bylo pro něj to nejodpornější, co vůbec mohlo existovat. Andělé, strážci, hodné víly a podobné kreatury z toho podle lidí lepšího světa. Jedinou výhodu tyhle bytosti světla mají, neumějí se bránit, když na to přijde. Moc dobře věděl, že jestli se chce někdy vrátit do Temnoty, bude sebou muset přivést jednu živou bytost. A kdo by měl být nejlepší možností než ten, kdo se ho ujal?

Polibek? Ano! Polibek... to je ono. To je to správné...

"Co děláš?" vyrušilo ho z jeho temných myšlenek. Zvedl hlavu a všiml si Yunha stojícího nad ním.

"Přemýšlím," odpověděl se zrakem upřeným na něj.

"Ulehčím ti to, do mé mysli se nedostaneš, za tu dobu jsem se naučil tvé útoky odrážet. Nepokoušej se najít způsob," pousmál se vítězně Yunho.

"Proč nechceš, abych věděl na co myslíš? Je tu něco, co bych vážně vědět neměl?" propálil ho ledově modrýma očima Jae a vznesl se na okraj velkého kovového oblouku k němuž byl připoután. Yunho se na chvilku zamyslel a hned se soucitně podíval na démona před sebou: "Vlastně tu ani není nijak zvláštní důvod, proč bys to neměl vědět, stejně by jsi se to dozvěděl. Budu mít takovou speciální návštěvu a nerad bych, aby se o tobě dozvěděli, toť vše,"

"Kdo je to?"

"Však uvidíš sám. Myslím, že to bude poprvé, co něco takového uvidíš," opět se usmál a JaeJoongovi se z té jeho pozitivity a té nechutně viditelné stopy světla začal obracet žaludek. Ale ne vydrží to a zbaví se té proklaté věci, co se snaží přivést jeho Yunha na cestu dobra.

"Už se nemůžu dočkat," zašeptal hraně nadšeně Jae a jen sledoval jeho pána odcházejícího z cely, myšlenkami úplně jinde.

xxx

"Yunho!" nesl se už od hlavní brány dětský křik. Yunho se usmíval a vítal malou Jinny s otevřenou náručí: "Vítej Jinny!" pevně ji objal.

"Jsme velice poctěni Yunho," pronesl nervózně ShinDong, který se pár chvil ukázal za Jinny.

"Všechno je v pořádku. Moc jsem se na Vás těšil," podal mu vřele ruku Yunho. Potom se podíval na děvčátko: "Tak co Jinny? Připravena? Richard se tě už taky nemůže dočkat!"

"Ale chci taky vidět panenky!" usmála se na Yunha a zdvihla při tom ukazováček.

"To je samozřejmostí," zakýval hlavou souhlasně Yunho, "tak pojďme dovnitř!" a zavedl oba do velkého domu.


Co jiného jsem mohl čekat? Nevinné dítě. Ta nejčistější bytost světla. Toho bude hračka se zbavit. Příliš naivní a ještě vůbec nemá ponětí o zlu či Temnotě. A to je moc dobře... Teď ji jen nalákat sem dolů aniž by si toho Yunho všiml a pokud ano, tak využijeme síly polibku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama