close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Be My Angel | 17. díl

3. dubna 2016 v 17:20 | Mee-Kyong
Tenhle díl se mi nelíbí...se vší upřímností :D Ale co nadělám, lepší už to asi nebude...začíná se z toho stávat trapná telenovela...no, snad to ještě napravím :D + chtěla bych popřát všechno nejlepší mému Měsící, Opici, Ančovičce...zkrátka Hyukjaemu, který si 4.4. připíše další rok - v Koreji je mu letos 31, u nás 30~! No, už není nejmladší..kkkkk :D Takže všechno nejlepší a hlavně zdraví! Už jen 464 dní a budeme tě mít zpátky~ ^^




Rázným krokem se vydá do svého pokoje nechávajíc Hyorin za sebou celou zmatenou. Mezi obočím má rozhořčením utvořenou vrásku, pěsti zaťaté a těžce oddechujíe. Je mu jasné, že z tohohle už se nevykroutí.

Prudce otevře dveře a dříve, než stihne udělat cokoli jiného, rozčileně zařve: "Říkal jsem, že máš být zticha!" oči má skoro rudé vztekem, až se malá část jeho tichým bezvýznamným hláskem ptá, proč je takový. On tento hlas ale nevnímá. V uších mu hučí a ve spáncích tepe. Teprve když si všimne, že Donghae sedí na zemi opírajíc se o postel, objímajíc si svá kolena, ve kterých zároveň schovává svou tvář, něco se v něm zlomí. Zaregistruje, jak se hnědovlásek třese a prsty křečovitě zarývá do látky svých kalhot. Ani k němu nevzhlédne. Hyuk po chvilce uslyší jeho nepatrné vzlyky, které se nejspíš snaží potlačovat.

Pohledem na okamžik spočine někde na zdi, dlaní si přejede přes celý obličej a povzdechne si. Možná to trochu přehnal.

Teď už o poznání pomalejším krokem přejde až k Donghaemu, skloní se k němu a opatrně mu položí ruku na jeho chvějící se rameno, "seš v pohodě?" zeptá se měkce směrem k němu. Na zlomek vteřiny jej přepadne myšlenka, že by si měl s tak náhlými změnami nálady k někomu zajít, pak ale usoudí, že nad tím může přemýšlet i později. Momentálně vidí, že se Donghaemu očividně něco stalo, a i přes tu nechuť a nevoli, která na něho tlačí, u něho znovu zvítězí jeho starostlivá a starající se vlastnost.

"Donghae," osloví jej, protože chlapec neodpovídá, "co se stalo?"

Hnědovlásek v odpovědi jen několikrát rychle zavrtí hlavou, oči stále schované ve vlastním provizorním úkrytu.

"Proč jsi tak křičel?" ptá se dál. V jeho pozici jej začnou pobolívat nohy, proto se rozhodne, že se posadí na zem naproti němu. Ruku nechává stále položenou na něm. Neujde mu, jak Donghae ještě pevněji zatne své prsty, klouby už má úplně bílé.

"No tak, mluv se mnou," začíná mít o něho trochu strach, i přesto, jak moc se tomu brání. Odtrhne od něho pohled a rozhlédne se po pokoji jen pro případ, že by v něm našel odpovědi na své vlastní otázky. Vše se mu ale zdá v pořádku, proto se znovu zadívá na Donghaeho.

"Donghae-"

"O-omlouvám se," špitne tiše Hae, "omlouvám se."

"Co se stalo?" chytne se okamžitě Eunhyuk, "proč brečíš?"

"Zkazil jsem to," šeptá dál mezi vzlyky, "m-měl jsem být p-potichu."

Hyuk tiše vydechne a sklopí hlavu, "na tom už nesejde. Teď mi řekni, co se děje."

Donghae konečně zvedne pohled a podívá se na něho svýma zarudlýma očima plnýma slz, "ten někdo...slyšel mě, že?"

Hyuk musí potlačit otrávený smích, "jasně, že tě slyšel."

"Promiň," do Donghaeho očí se vlijí další slzy, tvář se mu stáhne a on ji opět schová do kolen. Eunhyuk nad jeho konáním zaúpí a stáhne svou ruku z jeho ramene, "tak řekneš mi, co-"

"Hyukjae?"

Eunhyuk střelí pohledem ke dveřím. Hyorin se tam opírá o rám dveří, ruce má založené na hrudi a obočí překvapením vytažené skoro až navrch čela.

"Co se to-"

"Teď ne, Hyorin," utne ji Hyuk v půlce věty, "vrať se do obýváku."

"Ne, dokud mi k tomuhle nedáš dostatečný vysvětlení," kývne hlavou k Donghaemu, který pod náporem jejího hlasu očividně ztuhl. Eunhyuk pohledem kmitá mezi ním a Hyorin, přičemž silně odolává touze se prašiti do čela. Nebo se rozeběhnout proti zdi. Nebo vyskočit z okna, což by ale nemělo žádný účinek vzhledem k tomu, že je asi jen metr a něco nad zemí.

"Já čekám," Hyorin začne u dveří pomalu podupávat pravou nohou, čímž Hyukově situaci vážně nepomáhá. On sám je teď dost zaskočený Donghaeho stavem, proto se mu ani nedaří vymyslet smysluplnou lež, kterou by Hyorin řekl.

Podívá se na Haeho, přičemž se přichytí, jak očima kontroluje, zda hnědovlásek vůbec dýchá. Od chvíle, co se Hyorin ozvala, jako by zkaměněl. Najednou jej napadne, zda takhle Donghae náhodou nevyvádí jen kvůli tomu, že nesplnil Hyukovu žádost. Že nebyl potichu. Hyuk se nad tím nápadem ale musí sám ušklíbnout. Tím to nebude.

Vstane a rozpřáhne ruce, "kolik mám času před tím, než to vyzvoníš celými Soulu?"

"Pět minut," usměje se Hyorin, "nebo tři. Záleží na tom, co mi povíš."

"Fajn," vydechne Hyuk a znovu si dlaněmi sjede po celém obličeji, "je to jeden kluk, kterýho u sebe nechávám dočasně bydlet."

"Vážně?" vrhne po něm nevěřícný a zároveň pobavený pohled, "nezačal sis sem spíš kromě holek vodit i kluky?"

"Ty si vážně vždycky dokážeš vymyslet totální kraviny," podotkne Hyuk, "ne, nezačal."

"Tak proč ho tady necháváš?"

"Nemá kde bydlet."

"Takže bezdomovec?"

"V podstatě."

Hyorin se zasměje, hlavu zakloněnou a oči upřené ke stropu, "seš magor, Hyukjae."

"A ty drbna. Asi neexistuje možnost, abys pro jednou držela klapačku, co?" nepatrně nakloní hlavu na stranu.

"Promiň, ale tohle je fakt k popukání," Hyorin se nepřestává smát, "ty máš doma nastěhovanýho bezdomovce," ukáže směrem k Donghaemu, "ty, velký pan Lee, děvkař a někdo, kdo si o sobě myslí bůh ví co, u sebe dobrovolně nechává bydlet nějakýho cizího kluka," smíchem se ohýbá v pase a plácá se do kolen.

"Tak zaprvý," zavrčí Hyuk, "nejsem děvkař. Zadruhý," pokračuje, "ten kluk pro mě není cizí," pomalu se rozejde jejím směrem, "a zatřetí," už stojí skoro u ní, "směješ se jak propíchlá pneumatika."

V pokoji zavládne na pět vteřin hrobové ticho, během kterého se výraz na tváři Hyorin výrazně změní z pobaveného na vraždící.

"To jsi mě jako právě urazil?" vyhrkne pak z ničeho nic s vykulenýma očima, ukazujíc svým prstem na sebe samu.

"Ne, jen konstatuju," pokrčí Eunhyuk rameny, "a teď, kdybys byla tak laskavá a vrátila se do obýváku," řekne spíše jako rozkaz než otázku, přičemž rukou máchne do chodby za dveřmi. Hyorin bezhlasně otevře ústa a znovu je zaklapne. Zpraží jej nemilým pohledem.

"To si vypiješ," upozorní ho, načež ještě jednou pohledem zabloudí k hnědovláskovi schoulenému na zemi, pak vhrne další nepěkný pohled na Hyuka a vzápětí už odkráčí zpátky do obýváku, jak jí bylo řečeno.

Eunhyuk ostře vydechne a otočí se zpět na Donghaeho, který se k jeho překvapení dívá jeho směrem. Když se setká s Hyukovým pohledem, rychle si otře tváře od slz a kousne se do rtu, jako by tím mohl zabránit dalším kapkám slané vody v průchodu z jeho očí.

"Zase jsem to nezvládl," usoudí Hae a zadívá se do nějakého bodu v koberci, "zpackal jsem to," prsty si prohrábne vlasy a zadívá se Hyukovi do očí, "zlobíš se?"

Eunhyuk protočí panenky a pak bezmocně pokrčí rameny, "a je to snad k něčemu?"

"Promiň," knikne skoro bezhlasně. Eunhyuk k němu opět udělá pár kroků a dřepne si před něj.

"Tak řekneš mi konečně, proč tady sedíš a brečíš?"

Donghae párkrát zamrká a zhluboka se nadechne. Neví, zda a jak vůbec mu má odpovědět. Bojí se, že bude jeho reakce podobná jako minule. A to on nechce. Nicméně uváží, že bude lepší, když mu to řekne rovnou. Mohl by mu lhát, něco si vymyslet. Jenže je anděl a lež je u něho doma jeden z největších prohřešků. Ano, i navzdory své mizerné výchově toto ví.

"Měl jsem další sen," hlesne se zavřenýma očima. Nechce vidět Hyukův výraz.

"Cože?"

"Další...zlý sen," zopakuje stejně tiše, jakoby se za to styděl. Usylší, jak Eunhyuk překvapením rychle vydechne.

"To proto jsi křičel?" Hyuk se snaží udržet tón svého hlasu v normálu, ačkoli má nutkání jej zvýšit. V hlavě měl tolik jiných scénářů, o tolik horších, a nakonec z toho vzejde opět jen sen. Znovu jej popadne chuť třísknou hlavou o zem.

"Omlouvám se," řekne Donghae už po několikáté a přesto mu to stále nepřipadá dost. Má pocit, že Hyuka zklamal. Měl být potichu, ale nebyl. Jenže on si nemohl pomoct. Ten sen...byl znovu tak skutečný jako ten minulý, jen se odehrával na jiném místě a za jiných podmínek. Ovšem zakončení bylo podobné. A přesně v ten okamžik vykřikl. Vlastní hlas jej z toho snu vyrval, probudil jej, a když si uvědomil, co udělal, stočil se do klubíčka a začal plakat.

"Sen," zopakuje si spíše pro sebe Hyuk, aby si všechno poskládal dohromady, ačkoli si nebyl jistý, jestli něco takového bylo vůbec potřeba. Všechno bylo naprosto jasné. Donghae měl zlý sen, který jej natolik vyděsil, že vykřikl a pak zůstal brečet na podlaze. Jediné, čemu Hyuk pořád nerozumí, je fakt, že se takhle chová kluk stejně starý jako on. Kdyby mu bylo osm nebo třeba i deset, měl by pro to rozhodně větší pochopení.

"Hele, jo, tak fajn. Měl jsi další noční můru. Beru to," promluví směrem k němu, "tak už nebreč, dobře? Já teď půjdu za Hyorin a nějak se jí to pokusím vysvětlit."

"Hyorin? Tak se jmenuje?"

"Jo."

"A...mohl bych jít s tebou?" ani neví, proč přesně by měl jít s ním, ale přijde mu, že aspoň tak by si mohl své konání odčinit.

"A co jí chceš říct?" nechápe Hyuk. Donghaeho otázka jej trochu zaskočila, ale nakonec usoudí, že už je to stejně jedno. Hyorin ho už viděla a možná právě teď píše každému ze třídy, že má doma nastěhovaného bezdomovce, se kterým zcela určitě i spí.

"Třeba se jí taky omluvit," napadne Donghaeho.

"Za co?"

"Že jsem vás vyrušil."

Eunhyuk se rozkašle a prudce se zvedne, "v-vyrušil?" podívá se na něho s dlaní přes ústa a vytřeštěnýma očima, "j-jak to sakra myslíš? V čem bys chtěl mě s ní vyrušit?"

"Já nevím," pokrčí rameny, "stejně bych to rád udělal."

"Hele, jo, tak dobře, ale řekni to trochu jinak, jo? Neříkej vyrušil."

"Tak dobře."


-


"Hyorin?" Hyuk vejde do obýváku, kde najde světlovlasou dívku, jak si s podepřenou hlavou přepíná kanály na jeho televizi. Jak slušné.

"Hm? Už jste si to vyříkali?" ušklíbne se Hyorin, aniž by odtrhla pohled od obrazovky.

"Jo," odpoví Hyuk trochu otráveně, "můžeš chvilku dávat pozor? On...chtěl by ti něco říct," obrátí oči v sloup. Tohle všechno mu připadá tak absurdní. Přijde si jako v nějakém špatném filmu, na který do kina nikdo nechodí.

"Mně?" podiví se Hyorin a odloží ovladač na stůl. Vstane, otočí se a pohledem se snaží zachytit oči hnědovláska schovávajícího se za Hyukovými zády. To Eunhyukovi dojde, proto udělá krok stranou a odkašle si, aby Donghaeho upozornil, že teď je řada na něm. Hae tak trochu ošívavě zvedne pohled, který doteď upíral do země, a podívá se na Hyorin.

Ta v ten okamžik zapomene, jak se dýchá. Pootevře ústa a očima klouže po každém centimetru Donghaeho tváře. Vůbec poprvé mu vidí do obličeje. Cítí, jak se jí silně rozbuší srdce a připomene si, že musí dýchat, aby tu sebou nesekla o Hyukovu podlahu, protože...Hyukova podlaha.

"Chtěl bych se omluvit," mroukne Hae a sklopí hlavu studem. Hyorin je jasné, že právě musí být rudá jako rak, jelikož cítí, jak jí hoří tváře.

"Z-za co?" nervózně se usměje.

"Za to, že jsem vám nenechal soukromí," řekne a Hyuk vedle něho už neodolá a silně se dlaní uhodí do vlastního čela.

"Tak vyrušit znělo líp," konstatuje a dá si ruce v bok.

"To vůbec nevadí," mávne nad tím rukou Hyorin a usměje se, pohled stále upřený k hnědovláskovi.

Donghae jí úsměv s nepatrností oplatí a pak se otočí na Hyuka, který se kouše do rtu a vypadá, jakoby odolával chuti spadnout na kuchyňský nůž.

"Půjdu zpátky do pokoje," oznámí mu a otočí se k odchodu. Ve chvíli, kdy se za ním dveře od pokoje zavřou, Hyorin vyskočí ze svého místa a několika kroky přeběhne k Hyukovi, který automaticky couvne.

"Chceš, abych o něm nikomu neřekla?" zamrká na něho stále se širokým úsměvem na rtech.

"No...jo," zamračí se Eunhyuk, "ale proč-"

"Tak mi s ním domluv rande."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 3. dubna 2016 v 17:47 | Reagovat

To je potvora ta Hyorin. Hned využije situace ve svůj prospěch. A chudák Hae, až se to dozví.
A co ten jeho sen? Při minulým zemřel mladý kluk.
Jsem teda moc zvědavá, co bude dál. Moc se těšim na další díl...

2 Michiko Michiko | 4. dubna 2016 v 9:03 | Reagovat

Haha, představa Haeho na rande :D no to jsem fakt zvědavá. Teším se na další díl.

3 Ainne Ainne | 4. dubna 2016 v 21:35 | Reagovat

Tak tohle bude zajímavé :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama