close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Be My Angel | 24. díl

6. června 2016 v 15:02 | Mee-Kyong

Přidávám díl s denním zpožděním...pardon :D Ale na svou obhajobu, dnes jsem měla ústní z malé maturity z Aj, takže jsem měla právo se učit :D Nicméně další omluva je za délku dílu a taky za ten obsah...polepším se! Slibuju! Jen musím někde pochytat tu mrchu inspiraci, která mi furt zdrhá... :P Snad to zvládnu :D





Chvíli si jej jen tak prohlíží, načež pokroutí hlavou, "seš vadnej."

Donghae se rozhodne jeho slova ignorovat. Stejně jim nerozumí. Místo toho si dál stojí za svým, "ale to je přeci pravda, ne?"

Hyuk se po něm podívá a pokrčí obočí, "myslel jsem, že jsi chtěl pomoct."

"T-to jo," dostane ze sebe Hae zaraženě, "chtěl a taky pořád chci, ale-"

"Víš co?" nenechá ho opět domluvit, "necháme to bejt, jo?" řekne a aniž by čekal na odpověď se zvedne, vezme svou ještě ne úplně vyprázdněnou misku a vydá se do kuchyně.

"A pomůžeš mi teda?" Donghae se za ním dívá a přemýšlí, zda je ještě stále vhodné se na to ptát. Když se mu ovšem žádné odpovědi nedostane, vstane, vezme i svou misku a vydá se Hyuka následovat.

Dojde do kuchyně, kde najde Eunhyuka opřeného dlaněmi o hranu linky a dívajícího se do neznámého bodu. Pomalu položí misku vedle dřezu a skousne si ret.

"Ptal jsem se, jestli-"

"Nevím!" vyhrkne najednou Hyuk, až Donghaeho vyděsí. Odpoutá se od linky a spraží hnědovláska pohledem, "nevím, jestli ti pomůžu, tak se mě na to pořád neptej! Už mě to unavuje! Když nevíš, jak bych ti měl pomoct, tak ode mě předem nic nežádej! Už jsem ti pomohl tolikrát, že to snad ani není možný. Jdu sám proti sobě, Donghae. Je to proti mým zásadám, chápeš? Už jenom to, že jsi tady, v mým domě, je prostě něco, co běžně nedělám, rozumíš mi?" na chvíli se odmlčí, aby jej nachal slova vstřebat. Pak se nadechne a pokračuje, "tuhle noc jsem viděl a zažil něco, co by mi nikdo neuvěřil. Tvrdíš, že jsi anděl a musíš se vrátit. Fajn, tak to udělej! Ale mě z toho aspoň pro teď vynech, dobře? Už takhle na sebe dost tlačím, když tě tady teď nechávám, i po tom, co ti vyrostly ty zpropadený křídla ze zad," prsty si promne oči a trhaně vydechne, "j-je to prostě celý tak nějak...divný. Už od začátku to bylo zmatený a já už prostě nevím...nevím a nechápu vůbec nic," rozhodí rukama a krátce se zasměje, "co se to děje, Donghae?" udělá krok vpřed a chytí Haeho za ramena, "ani nevím, co jsi zač. Mám pocit, že jsem se úplně zbláznil," dívá se mu zpříma do očí a kroutí přitom hlavou, "proč se mi tohle děje?"

Donghae pohledem sklouzne na Hyukovy prsty svírající jeho ramena, načež se zadívá na podlahu, "j-já nevím."

Uslyší od Eunhyuka krátké uchechtnutí.

"No jasně. Jak bys taky mohl," pustí jej a dlaní si přejede po tváři, "hele...prostě na mě teď chvíli nemluv, dobře? Potřebuju si aspoň zkusit urovnat ten binec, co mám v hlavě. A s tou pomocí taky počkej. Nemůžu ti teď říct, jestli ti pomůžu, protože nevím, jestli toho budu vůbec schopnej. Až zjistíš, jak se můžeš vrátit, pak za mnou teprve přijď. Ale do tý doby ti nechci nic slibovat, chápeš?"

Hae mlčky přikývne, přičemž mu v hrudi vybouchne hromada pocitů, ve kterých se pomalu ani nevyzná. Neví, zda má mít radost z toho, že jej Hyuk zatím neodmítl, nebo se užírat tím, že ještě nesouhlasil. Tak či tak je rád, že se všech těch lidí tady narazil právě na něho.

Eunhyuk se po krátké chvíli, kdy ani jeden z nich nepromluvil, bezdůvodně pousměje a hlasitě vydechne, "tak se běž zatím připravit, ať můžem vyrazit do školy."

Donghae k němu udiveně zvedne pohled, "chceš jít společně?"

"Říkal jsem, abys teď chvíli mlčel," sykne Eunhyuk a přivře oči.

"Jo, jasně, promiň," vysouká ze sebe na rychlo Hae, načež Eunhyuk okamžitě mlaskne jazykem, aby mu dal najevo, že to opět porušuje. Donghae se tentokrát stihne zastavit a pouze omluvně kývne hlavou. Nad tím se Eunhyuk usměje a bez dalších slov se otočí a rozejde pryč.



-



"Ale, ale," řekne se sarkasmem v hlase Kibum, když se Eunhyuk posadí na své místo před ním, "proběhla nějaká změna, o který nevím?"

Hyuk se na něho otočí a nadzvedne obočí, "jo, taky ti přeju dobrý ráno."

Kibum se ušklíbne a nakloní se k němu přes svou lavici, o níž se opře, "vynech tyhle formality a vyklop to."

"Co mám vyklopit?"

"Pravdu, ty tupče. Co ty a Donghae, hm? Pořád mi hodláš tvrdit, že kromě tý věci s nemocnicí je pro tebe úplně cizí?"

"Nechápu, o čem to mluvíš."

"Nedělej. Viděl jsem vás, jak jdete spolu do školy," ukáže na něho. Eunhyuk se škádlivě usměje.

"Žárlíš?" nakloní hlavu na stranu a Kibum si znechuceně odfrkne.

"Seš fakt magor, víš to?" řekne a ostře vydechne, "kdyby mi šlo o tohle, tak se chovám jinak," protočí očima, "já chci jenom slyšet pravdu. Po tolika letech známosti a i přátelství, řekl bych, si snad zasloužím ji znát, ne?" pokrčí tázavě rameny. Už jej unavuje tenhle Hyukův přístup. Navíc, když on už tu pravdu dávno zná. Je teď tak mnohem těžší poslouchat vlastního kamaráda a být si naprosto jistý, že mu lže do očí.

"Hele co ti zas přelítlo přes nos? No tak jsem ho náhodou potkal a do školy jsme došli spolu. To je toho. Nemůžu za to, že jsi jel dneska dřív," brání se a v hlavě váhá, zda se má dál tak snažit nebo mu to prostě všechno říct. Vlastně už ani neví, proč mu to tak tají. Bojí se snad, že mu za to natrhne -... Nebo urazí -...

Na sucho polkne a v duchu si přikývne. Jo, přesně kvůli tomu to bylo.

Kibum se však jen zády opře o židli, založí si ruce na hrudi a s přivřenýma očima nepatrně zavrtí hlavou, "nehraj to na mě, Lee Hyukjae. Nejsem tak blbej, jak si myslíš."

"Nemyslím si, že jsi blbej. Jak bych taky mohl, když máš z každýho předmětu nejmíň o stupeň lepší známku než já," zatváří se ublíženě, "kdybych tvrdil, že seš blbej, šel bych sám proti sobě, nemyslíš?"

"Nesnaž se odbočit od tématu," uzemní ho Kibum, "řekni mi, co chci slyšet. A neptej se mě, co že to chci slyšet, protože ty to zatraceně dobře víš. Takže jestli chceš, abych ti ještě někdy nechal opsat úkol, tak mi to ihned všechno řekni."

"Au," knikne Hyuk, "to bolelo," chytí se za hruď, jako by jej do ní Kibum uhodil, "to s tím úkolem, víš? Oba víme, jak jsem blbej, ale nemusíš to tak zdůrazňovat, proto-"

"Lee. Hyuk. Jae," přecedí postupně mezi zuby, "moje trpělivost není nekonečná."

"Já vím, taky proto-" jeho slova uprostřed protne nemilosrdný zvuk drnčivého zvonku. Eunhyuk se na Kibuma nevinně usměje a pokrčí rameny, "tak možná jindy," zamumlá a rychle se otočí čelem k tabuli, přičemž si silně skousne spodní ret. Z tohohle už se nevykroutí. Dokonce by se nebál tvrdit, že Kibum už něco ví. Jenže jak by se to mohl dozvědět? Že by mu to řekla Hyorin? Té by ale přeci nevěřil. Tak jak...

"Dobrý den," vejde do třídy jejich učitelka s nezvykle příjemným úsměvem. Všichni se jako na povel postaví a pozdrav jí oplatí. Když jim poté žena pokyne rukou, posadí se.

"Nebudu to nijak natahovat a rovnou vám oznámím, že byl do vaší třídy přidělen nový student," řekne jim se rty stále zkroucenými v úsměvu. Poté se otočí ke dveřím a úsměv se jí ještě rozšíří, "tak pojď."

Ve chvíli, kdy Donghae vejde dovnitř, Hyukovi v kapse zavibruje mobil. Nejprve to ignoruje a pouze sleduje Haeho, jak míří na místo vedle učitelky. Vypadá, že není ani trochu nervózní. Naopak se zdá, že si to náramně užívá.

Po pár vteřinách už ale Eunhyuk mobil z kapsy vytahuje a nenápadně jej rozsvítí. Zjistí, že zpráva, která mu přišla, je od Kibuma. Potlačí nutkání se na něho otočit a s tázavým pohledem mu mobil ukázat, a místo toho zprávu otevře. Při jejím čtení jakoby zapomněl dýchat.

Kibum [8:01]
'Vím, že u tebe bydlí.'

Hned na to mu přijde další. Neváhá a začne číst.

Kibum [8:02]
'Jen nechápu, proč mi to prostě neřekneš.'

A ještě jedna.

Kibum [8:02]
'Vzal bych to pak jinak.'

Zůstane na displej zírat ještě pár vteřin, než se od něho odtrhne a vrátí pohled k Haemu. Ten již pomalu míří do své lavice, která mu byla přidělena. Jejich pohledy se na okamžik střetnou a Hae se usměje. Eunhyuk ale pohled odvrátí.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 6. června 2016 v 17:18 | Reagovat

Vůbec nevadí, že je nový díl s jednodenním zpožděním. Měla jsi k tomu velice dobrý důvod...
Kibum zase není takový zlý, jak se mi zdál ze začátku. Ale jednom má pravdu..jsou s Hyukem dlouhá léta nejlepší kamarádi, tak by mu měl Hyuk důvěřovat.
A je skvělé, že Hae k nim chodí do třídy. Aspoň ho tak bude mít Hyuk stále na očích.
Nuž jsem zvědavá, co bude dál. Moc se těšim na další díl...

2 Gigi Gigi | E-mail | Web | 7. června 2016 v 12:58 | Reagovat

Moc pěkný, sice není toto můj styl, ale jen pokračuj, určitě to ocení hodně lidí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama