softness of wolf claws // XIV. Part //

22. června 2018 v 16:25 | Hyunii Lee

Fandom: EXO
Pairings: ChanSoo, XiuHan, Kray, SeKai, BaekTao, SuChen
Žánr: Fantasy, Love
Počet kapitol: 14/?

Ahojte! Tak další díl Vlčat je tu, s denním zpožděním, ale přece! Trošku jsem se rozhodla popostrčit pár Vlků k sobě, abychom neměli pořád jen samé awkward situace. No... nevím proč mi Baek s Taem přijdou jako nejsladší pár v celé téhle povídce, no... ale nebudou to mít se mnou tak lehké. Ještě pro ně mám připraveno pěkných pár nervních chvil. hehe... ale neprozrazovat!!! ENJOY!!!







"Nepotřebuješ něco?" zeptal se Chanyeol poté, co se vrátili z dalšího tréninku.

"Nic," odpověděl stroze Kyungsoo a dál si Chana nevšímal. Vysoký mladík se už nezmohl ani na žádnou reakci. Byl z Kyungsoova chování otrávený a zároveň velmi zklamaný. Doopravdy nečekal, že to bude tak těžké. Nepodařilo se mu mezi nimi vytvořit o nic přátelštější vztah než, kterým zprvu začali. Myslel si, že po nějaké době si k mladému Vlkovi najde cestu, ale bohužel se tomu tak nestalo a Chanyeol začal přemýšlet, zda Sehun neměl přeci jenom pravdu. Neustále se snažil přijít na něco, čímž by Kyungsooa přinutil se mu o trochu více otevřít, ale každý jeho pokus skončil neúspěchem, a to z Chanyeola vysávalo veškerou energii.

Ušatý mladík pozoroval tiše záda Kyungsooa, který se jako vždy po tréninku jen rozvalil na své posteli a začal se svým znovu ignorováním toho druhého. Smutně si povzdechl a opustil jejich společný pokoj. Se zamračeným výrazem ve tváři a pomalým krokem si to razil po chodbě. Ani nevěděl, kam šel, jen chtěl být, co nejdál od jeho pokoje a od Kyungsooa, který ho svým chováním vysával jako nějaký upír. Chanyeol byl tak ztracen, že si ani nevšiml Kaie, který ve své Vlčí podobě seděl na lavičce naproti jeho dveřím od pokoje.

"Channy?" oslovil ho Kai, který si ho na rozdíl od něj všiml a zvědavě si jej prohlédl. Byl vlastně rád, že Chanyeol šel zrovna okolo, protože jemu samotnému se do svého pokoje stále nechtělo, měl pořád před sebou tu scénu z nádvoří, kdy se Sehun a Tao pořádně servali. Neměl vůbec odvahu vlézt za Sehunem do pokoje, protože se bál, že by mohl taky jedu schytat, tak jen už bezmála hodinu vysedával před dveřmi a sbíral kousky odvahy.

Ke Kaiově smůle si ani jeho hlasu Chanyeol nevšiml a dál pokračoval ve své cestě nikam. Zlatohnědý Vlk přestal vrtět ocasem a seskočil z lavice, pomalu se přidal k chůzi po boku Chanyeola, a tiše pozoroval jeho zasmušilý výraz ve tváři. Trvalo ještě pár vteřin, než jej vysoký mladík konečně zaregistroval a trochu sebou při tom škubl.

"Kai! Kde ses tu vzal?" vyhrkl překvapeně a zadíval se do starostlivě vyhlížejících očí mladého Vlka.

"Co se to s tebou poslední dobou děje?" ignoroval jeho otázku Kai a hned se do něj pustil. Nelíbilo se mu to. Všiml si, že se Chan chová poslední dobou velmi zvláštně, už se tolik nesmál jako předtím, dokonce, a to děsilo Kaie ze všeho nejvíce, Chanyeola neviděl s knihou v ruce už nějaký ten pátek.

"Co máš na mysli? Vše je v pohodě?" nadzvedl svá obočí Chanyeol a snažil se působit, že je vše v naprostém pořádku.
"Nelži," mrouknul na něj Kai a postavil se před něj. "Poslední dny se chováš divně, jsi jako tělo bez duše a mě se to teda rozhodně nelíbí. Vždyť už si ani nečteš!" postěžoval si. Chanyeol se nad jeho chováním musel pousmát, doopravdy nečekal, že by o něj Kai měl někdy takovýhle zájem. Vždy si myslel, že Kai má plnou hlavu jenom sebe a z Chanyeola měl vždy jen legraci.

"Já myslel, že jsi vždycky chtěl, abych ty knihy vyhodil," poznamenal s náznakem udivení a zkřížil ruce na hrudi. V tom okamžiku se Kai proměnil do své lidské podoby a trochu polekaně se na Chanyeola podíval. "Ty… Ty jsi je vyhodil?" polknul výkřik.

"Nevyhodil. Dělám si legraci, ale proč najednou takový zájem?" uklidnil ho Channy. Lhal by, kdyby řekl, že se mu jeho zájem nelíbil, konečně mu někdo věnoval pozornost. Kyungsoo ho vytrvale odmítal, Luhan měl teď plnou hlavu toho člověka a o Kaiovi si taky myslel, že už veškerou svoji pozornost věnuje jenom Sehunovi. Poslední dobou si připadal osamělý, a to mu na psychice zrovinka nepřidávalo.

"Jsi můj nejlepší kamarád a já nechci, aby si vypadal takhle," zamručel Kai a ukázal prstem na jeho obličej. Bylo to poprvé, kdy si to vlastně Kai přiznal, že má v Chanyeolovi opravdového přítele.

Ta slova v Chanyeolovi vyvolala jeho známý úsměv od ucha k uchu a neodpustil si Kaie trochu poškádlit štípnutím do tváře.
"Co takhle čokoládu?" zeptal se pobaveně potom, co se Kai nepříjemně ošil a snažil si zase hrát na velkého drsňáka.


*


Baekhyun byl trochu nesvůj stejně jako Kai. Nelíbilo se mu, že se Sehun do Taa pustil, když se vlastně vůbec nic nestalo. Bylo to celé zbytečné. Jako by nestačilo, že už tak bylo v sídle kvůli nim trochu dusno. Sehun tomu svým chováním doopravdy nepomohl. Baek se stejně nerozhodně jako Kai producíroval před dveřmi jejich společného pokoje s Taem a přemýšlel, zda je dobrý nápad chodit dovnitř nebo ne. Prohrábl si rukou svoje vlasy a zhluboka se nadechl. O nic horší už to nemohlo být, a navíc odmítal mrznout venku. Opatrně vzal za kliku od velkých dřevěných dveří a vstoupil. Nakoukl dovnitř, protože přeci jenom měl stále trochu z Taa respekt, chodbička byla prázdná. Zavřel za sebou dveře a trochu se oklepal, nebyl dobrý nápad měnit se z Vlka na člověka ještě venku, kde foukal studený vítr. Těšil se až se zase zachumlá do peřin. Šouravým krokem prošel chodbičkou až do pokoje a zadíval se Taa, který seděl zády k němu, jen v tílku a vydával podivně syčivé zvuky.

"Jsi… v pořádku?" zeptal se provinile Baekhyun a neodvažoval se pohnout z místa. Tao ho slyšel otevírat dveře, měl moc dobrý sluch, povzdechl si a pohled zvedl od své zraněné ruky směrem k oknu.

"Omlouvám se, jestli jsem byl otravný, prostě… to mám v povaze," dodal Baek a smutně sklopil pohled k zemi. Tao chvíli jen mlčky seděl, než se znovu podíval na svoji ruku a zatřepal hlavou. "Neomlouvej se, já jsem to přehnal, neměl jsem na tebe křičet,"

Baekkie zvedl svůj pohled a udělal pár kroků směrem k Taovi: "Nez… nezlob se na Sehuna prosím, on má pořád potřebu nás s Kyungsooem bránit,"

"Já ho chápu, nezlobím se," přerušil ho Tao a natočil se trochu na stranu, nechtěl, aby Baekhyun viděl, že je poraněný. Baekhyun si ovšem všiml jeho pohybu a neunikly mu ani ty zvuky předtím. Tak nějak tušil, že není něco v pořádku a naklonil se, aby se podíval, co se děje. Nechtěl jít až k němu, už věděl, že si Tao svoji půlku pokoje střeží a nelíbí se mu, když se mu Baekhyun ochomýtá kolem jeho věcí.

"Vážně jsi v pořádku?" zeptal se Baek ještě jednou.

"Jsem," přikývl Tao a schoval si ruku mezi noční stolek a svoji nohu, jenže to mu moc nepomohlo, protože si Baekhyun všiml odrazu zrcadla a pár kapek krve na povlečení jeho postele. Rázem bylo pravidlo o nevnikání do Taova prostoru ta tam a mladý Vlk klečel u jeho postele a svými hubenými prsty uchopil jeho paži, aby se pořádně podíval, jak moc vážné to je.
"Já ho zabiju," zavrčel Baek při pohledu na prokouslé zápěstí, ze kterého srčela krev, naštěstí nebyly poraněné žádné žíly, to by bylo mnohem horší. Tao zavyl bolestí a stáhl ruku zpět k sobě.

"Nech to být…," požádal jej a druhou rukou se natáhl ke stolku, kde vytáhl šuplík a začal z něj tahat nějaké kapesníčky, kterými si následně otřel krev okolo rány. Baek se na něj lítostivě podíval a znovu chytil jeho ruku. Zatřepal hlavou a povzdechl si. "Tohle je moje vina," Tao mu pohled opětoval, ale už nic neříkal. Následně sledoval, jak Baek vyběhl ven ze dveří a po chvilce se vrátil s lékárničkou, kterou sebral v kuchyni.

"Ošetřím ti to, ano?" dovolil se, když si znovu přiklekl k Taovi s dezinfekcí a kapesníčky. Tao nic neříkal, jen ohromen seděl na své posteli a sledoval Baekhyuna, jak se skoro až s přehnanou opatrností snažil vyčistit ránu na jeho zápěstí. Nespouštěl z něj své oči a na tváři mu pohrával mírný úsměv, který pokaždé rychle zmizel, když Baek k Taovi vzhlédl, aby se ujistil, že ho to moc nebolí. Nebolelo to tolik, Tao byl zvyklý snášet i horší bolest. Dezinfekce byla jen slabý odvar čaje.

Baekkiemu se podařilo ránu vyčistit, a dokonce i úspěšně zastavil krvácení, i když nebylo nijak závažné. Odložil mokrý kapesník na stranu a zkontroloval ránu ještě jednou.

"Nemusíš si hrát na hrdinu, musí to bolet," usmál se lehce na Taa, popravdě byl překvapen, že ani jednou při ošetřování necekl. Být na jeho místě, tak vyvádí neskutečnou scénu.

"Nebolí…," zašeptal Tao se svýma očima přilepenýma na Baekhyunově tváři, který vzápětí trochu znervózněl, bylo to poprvé, co mu věnoval takovýhle pohled. Odkašlal si a natáhl se pro obvazy.

"Můžu se na něco zeptat?" zkusil, když opatrně rozmotával obvaz a dával si pozor, aby mu nespadl na zem.

"Ano?"

"Odkud vlastně jsi?" Baek věděl, že Tao nemůže být z Isonoe, na to byl až moc rozdílný od ostatních Vlků.

"Ananke, klan ohně," odpověděl Tao bez váhání. Baekhyun nebyl překvapený, tušil to, a dokonce mu to připadalo ještě více atraktivní, než předpokládal.

"Měl jsem se vsadit, vyhrál bych," zamumlal si pro sebe a začal omotávat obvaz kolem jeho zápěstí.

"Byl jsem jedním z rudé gardy, což byla nejvyšší obranná jednotka sídla, byla to pocta, dostal jsem se tam jako jeden z nejmladších," pokračoval Tao, aniž by se ho na to Baek ptal. Prostě pociťoval jistou touhu mu o tom říci, protože to bylo taky po dlouhé době poprvé, co se odvážil o tom někomu povědět. Baekhyun pozorně poslouchal, toužil o Taovi vědět víc, a navíc byl zvědavý kolik mu toho sám prozradí.

"Tenkrát se ale stalo něco zlého a z celé jednotky jsme přežili jenom tři. A já se rozhodl odejít, protože jsem chtěl na vše zapomenout, tak jsem se ocitl zde v Isonoe," vysvětlil trochu stroze a tím tak ukončil svoje vyprávění. Špatné vzpomínky se mu prohnaly myslí a navíc nechtěl, aby o tom Baekhyun věděl. V Baekhyunovi to samozřejmě probudilo jeho zvědavé Já, ale když spatřil Taův výraz, neodvážil se zeptat, co se tehdy vlastně stalo. Jen přikývl a zavázal pěkný uzlík, když mu pečlivě obmotal ruku.

"Jen si na to dávej pozor a pozítří ti to převážu, ano?" usmál se na něj. Tao se podíval na svoji ruku a následně opřel svoje čelo o Baekhyunovo rameno, což mladého Vlka samozřejmě překvapilo. Vůbec to nečekal, a tak jen vyjukaně natočil hlavu na stranu, aby se podíval na Taa, který si s lehkým úsměvem na tváři a zavřenýma očima povzdechl. "Děkuju," zašeptal, ale k odtáhnutí se nijak neměl.

"To… nemusíš… mi děkovat," odpověděl trochu roztržitě Baek a jeho srdce plesalo radostí.



*



Kai seděl na stole naproti Chanyeolovi, který si hověl na židli s teplým hrnkem čokolády v rukou: "Co má ten skrček za problém, že se chová, jako by ho to tu vůbec nebavilo," prskal nechápavě s čokoládovými šmouhami kolem pusy. Chanyeol si jen smutně povzdechl a pokrčil rameny. Netušil, co se mohlo Kyungsoovi honit hlavou. Ostatní byli rádi, že je sem Chen vzal, ale Kyungsoo vypadal, že by byl v divočině mnohem šťastnější.

"Třeba prostě potřebuje mnohem více času,"

"Více času. Já mu dám čas, jestli se k tobě nezačne chovat hezky, tak si ho podám," zavelel Kai nekompromisně. Chanyeol se zasmál.

"Vzhledem k tomu, jak moc dobrý v boji jsi, hádám, že to budeš spíš ty, kdo dostane na frak," Kai okamžitě nafoukl tváře a usrkl si ze svého hrnku s čokoládou.

"Slibuju ti, že když to takhle půjde dál, proberu to se Starším, ano?" uchlácholil ho Chan a naklonil hlavu na stranu. Už párkrát ho napadlo, že si vyžádá nějakou radu od Chena, ale vždy od toho upustil, protože si nechtěl připadat, jako že na někoho jako je Kyungsoo nestačí.

"Šel bych tam hned, ale když vím, jak je teď poslední dobou Suho napruženej, tak z té představy mám osypky," zatřepal hlavou nespokojeně Kai a sklonil hlavu. Věděl, že je to teď hlavně kvůli Sehunovi a Taovi. Pořád se nedokázal vzpamatovat z toho, čeho byl svědkem.

"Dám mu ještě šanci, pak se uvidí," pronesl s konečnou platností Chan a smočil své rty znovu v tom lahodně sladkém nápoji.


*


"Je to jediná možnost, tak se zase nerozčiluj,"

"Ale… ale proč nemůže jít třeba Luhan? Nebo…,"

"Ne. Nikdo jiný. Všichni mají svých starostí dost a tenhle úkol byl přidělen nám dvěma, navíc já jsem ten, který je všeho toho příčinou, takže to prostě budu já, kdo půjde a už o tom nechci slyšet,"

Suho nespokojeně přecházel z jednoho místa na druhé a pozoroval, jak si Chen balí pár nezbytností. Rozhodl se, že se vydá na obchůzku okolních klanů, aby vyzjistil, zda náhodou některý z nich nepostrádá nebo nepostrádal v minulosti tři Vlky. I když Chen věděl, že to bude nejspíš neúspěšná výprava, byl rozhodnut to celé kvůli nim podstoupit. Cítil se za celou věc zcela odpovědný.

"Tak dobře, ale… nemůžeš to nechat třeba na jaro? Nebo aspoň až se vrátí Vůdce, šel bych s tebou!" zkoušel ještě Suho, ale marně, protože se dočkal jen velmi nevraživého pohledu od Chena, který už měl toho jeho přemlouvání plné kecky. Nechal všeho být a uchopil Suha za ramena: "Uklidni se, není to přece poprvé, kdy jdu v zimě na obchůzku a navíc, půjdu jen do okolních klanů, za pár dní budu zpět, tak o mě nemusíš mít strach," Suho si ale stál za svým, doopravdy nechtěl, aby Chen někam chodil, zvláště teď, když na všechno v sídle byl sám.


"No tak, donesu ti nějaký pěkný dárek, třeba Kalykská jablka, která máš tak rád, víš že touhle dobou tam mají ty nejlepší," zkoušel ještě Chen a vítězoslavně se usmál, když si všiml smířlivého výrazu v Suhově tváři. Starší protočil oči a sevřel Chenovy paže v rukou. "Nemysli si, že jsi mě na tohle dostal, prostě jen budu věřit, že se vrátíš brzy," pronesl poraženecky a následně se nechal vtáhnout do Chenova objetí. "Občas se chováš jako malé štěně, víš to?" zasmál se Chen. Suho mu na to nic neodpověděl, jen si s mírným úsměvem na tváři užíval blízkosti svého nejlepšího přítele.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 29. června 2018 v 21:14 | Reagovat

No jako...Soo se opravdu chová hodně divně. Nedivím se, že to chanyeola tolik trápí. Ale doufam, že se to zlepší.
Chen odchází? Na několik dní? No snad dobře pochodí u ostatních klanů a v pořádku se vrátí k tomu svému.
Těšim se na další díl ;-)

2 Ainne Ainne | 19. srpna 2018 v 22:45 | Reagovat

Tahle povídka je zpátky? Jupí! Už se mi po vlcích stýskalo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama